Genealogický DNA test původu X a Y
Česká oblast byla osídlena již před několika miliony let. Za tu dobu až do dnešních dnů se na našem území vystřídalo mnoho různých kultur a národů. K historicky nejznámějším patří Keltové, Germáni a samozřejmě Slované.
To a ještě mnohem více je dnes možné zjistit u každého člověka díky poznatkům molekulární genetiky a jejich aplikací při genealogickém výzkumu. Informace o svém původu si nosí každý člověk ve své genetické výbavě - DNA. Díky molekulární genetice je dnes možné v těchto genetických "záznamech" hledat a číst. Do minulosti tak lze nahlédnout hlouběji než prostřednictvím matrik, soupisů obyvatelstva, církevních záznamů nebo jiných historických pramenů.
Každý kdo pátral po původu svých předků v archivech a matrikách narazil dříve či později na hranici, za kterou již byly záznamy nejasné, nebo se ztrácely úplně. Zápisy ve vaší DNA však hovoří jasně i po několika tisících let. A tak i dnes je možné např. zjistit, že dávní otcové určitého konkrétního člověka žili před 20 tisíci lety na Pyrenejském poloostrově, kde zimovali během poslední doby ledové, že se následně usadili v západní Evropě v oblasti dnešní Francie, a že to byli lidé, kteří hovořili některým z románských jazyků. Jiný člověk má ve své DNA zprávu o tom, že jeho předkové pochází z východní Afriky, při svém putování došli na Blízký východ, že přebývali na území dnešního Řecka nebo Makedonie, a že pravděpodobně jako obchodníci ze Středomoří došli až do stření Evropy včetně Čech a Moravy.
Jak pracuje genetická genealogie
Přestože jsou geny při každém předání z generace na generaci důkladně promíchány (každý člověk dědí jednu sadu genů od otce a jednu od matky), jsou v genetické informaci - DNA - každého člověka části, které se mění jen velmi vzácně a po mnoho generací zůstávají neměnné. Jinými slovy, stejnou sadu či kombinaci genetických znaků, které tvoří tuto téměř neměnnou část DNA, a kterou nosíte vy ve své genetické informaci, nosil již váš pra, pra, pra, pra ………….předek.
V rámci DNA savců a tedy i člověka existuje navíc část, která se dědí pouze v otcovské linii tzn. pouze z otce na syna. Tato zvláštní část DNA se nazývá Y chromozomální DNA nebo také Y-DNA a právě zde se nalézají výše zmiňované znaky, které se v průběhu generací nemění. Analýzou těchto znaků v Y chromozomální DNA lze odhalit původ a historii otcovské linie každého člověka.
Výzkumy prováděné u různých národů a etnik ukázaly, že různé typy populací např. germánské obývající Skandinávii, jihoslovanské obývající oblast okolo Jaderského moře nosí v Y – DNA sady znaků, které jsou charakteristické právě pro ně. Porovnáním těchto charakteristických znaků lze zjistit, jakého jsou daný člověk nebo skupina lidí geograficky - genetického původu. Jinými slovy zda mají geneticky např. blíže spíše k lidem germánského nebo slovanského původu a z které části Evropy nebo světa pocházejí.
DNA test původu Y (mužská linie)
Tuto Y-chromozomální DNA však mají pouze muži, u žen se nenachází, a tak ze vzorků ženské DNA nelze původ jejich Y otcovské linie vyčíst. Lze toho však dosáhnout nepřímo analýzou DNA některého z mužských potomků otcovské linie příslušné ženy ( ideálně jejího otce, bratra, strýce z otcovy strany apod.).
Kromě Y chromozomální DNA, která ukrývá tajemství otcovských linií existuje ještě tzv. DNA mitochondriální, ta naopak nese záznamy o původu a historii předků v mateřské linii. Jinými slovy zde je ukryta historie matek daného člověka. Tuto mitochondriální DNA mají jak muži, tak ženy.
DNA test původu X (ženská linie)
Každý člověk dědí svou mtDNA po matce, nikdy od otce. Matka kohokoliv z nás ji zdědila od své matky, a ta zase od své, a tak dál do minulosti, až k pramatce celé mateřské linie. Mitochondriální DNA proto nese informace starší než jakýkoliv psaný záznam vytvořený člověkem.
Dlouholetým genetickým výzkumem bylo prokázáno, že veškeré mateřské linie se někde v minulosti navzájem spojují. Informace o takovýchto souvislostech jsou napsány v lidské mtDNA. Lidé, kteří nesou ve své mtDNA stejné údaje o stejném spojení své mateřské linie, lze zařadit do skupin, z nichž každá má svou dávnou „pramatku“. Ta dala vznik všem mateřským liniím lidí v příslušné skupině. V současné době je např. pro evropskou populaci (míněni jsou rodilí Evropané) známo sedm takovýchto geneticky odlišných skupin. To znamená, že mateřská linie každého jednoho Evropana, pokud se nepřistěhoval nedávno třeba z Afriky nebo z Japonska, pochází z jedné ze sedmi genetických pramatek. V některých populárně vědeckých publikacích se jim říká sedm dcer Eviných.
Populace, které jsou domovem na ostatních kontinentech, pochází z jiných genetických pramatek. Tzn. že mimo oněch sedm evropských je známa ještě řada jiných pramatek, které daly vznik mateřským liniím např. Asie nebo Ameriky (míněni jsou samozřejmě původní obyvatelé Nového světa). Celkem jich je známo 36 pro celý svět. Více se o sedmi evropských pramatkách dozvíte zde.
Díky vývoji v metodách analýzy lidské DNA je dnes poměrně jednoduché v genetické informaci každého člověka „zápis“ o jeho původu nalézt a přečíst.
V rámci DNA testu původu typu X je analyzován u daného člověka zvláštní úsek mtDNA, který obsahuje informaci o tom, která z genetických pramatek dala vzniknout mateřské linii onoho člověka. U každé z pramatek je dnes známo, kde se geograficky v průběhu historie usadili „její“ potomci, a v kterých zemích světa se dnes převážně vyskytují. Díky tomu lze určit, kde leží geograficky počátky mateřské linie každého jednotlivého člověka. Prakticky tak lze do určité míry potvrdit například „rodinné legendy“ vyprávějící o tom, že některá prababička byla toho či jiného původu. Analyzovaný úsek mtDNA je navíc zvláštní tím, že se v průběhu času příliš nemění, jinými slovy jen velmi zřídka podléhá mutacím. Dědičné linie jednotlivých „pramatek“ (někdy se jim říká také klany) se navzájem liší právě v těchto mutacích, tzn. že každý z klanů je charakterizován typickou mutací. Vzhledem k tomu, že je známo stáří jednotlivých mutací, je možné určit stáří jednotlivých mateřských linií.
Genetické pramatky jednotlivých mateřských linií, resp. klanů, nebyly pouze skutečnými ženami, které žily v dávné minulosti, ale byly zároveň jedinými ženami, jejichž dcery byly natolik úspěšné, že se jejich linie zachovala do dnešních dnů. V dávné minulosti, kromě zmiňovaných pramatek, žily samozřejmě i jiné ženy. Jejich mateřské linie se však nedochovaly. Stalo se tak proto, že ony samotné, nebo jejich potomci, už dále děti neměly, nebo měly pouze syny, kteří jejich mtDNA dále předat nemohli (mtDNA se dědí výhradně od matky a nemůže být zděděna od otce).
Je samozřejmé, že i uvedené pramatky jejichž linie byly doneseny přes tisíce let do současnosti, měly také své předky v mateřské linii. Dnes je znám i „rodokmen“ těchto pramatek, a je zřejmé, že jejich mateřské linie směřují k jedné jediné pramatce, která žila přibližně před 150 – 200 tisíci lety v Africe, a je některými autory označována jako „mitochondriální Eva“.
zdroj: http://www.dnatest.cz/cz/24_geneticke_urceni_puvodu/cz_genealogy.asp
autor:
genealogie vytvořil(a) rodokmen: 12